Carmina clericorum je kritická edice melodií a textů latinských písní, které se převážně uplatnily v komunitním duchovním životě studentů a žáků pozdního středověku. Část badatelů těmto skladbám říká lejchy, pro jiné se jedná o pozdní kondukty, pro další badatele představují poněkud neuchopitelnou hudební tvorbu na sklonku gregoriánské chorální praxe, mohutně ovlivněnou soudobou písňovou tvorbou. Germanisté v těchto písních spatřují zakletou zásobárnu melodií k německým písním dochovaným jen ve formě textu. V každém případě to jsou plody kosmopolitního prostředí předhusitské pražské univerzity a zdejšího „raně reformačního“ ducha, které později dozrávaly a osamoceně putovaly po okolních středoevropských regionech a do značné míry kopírovaly osud předhusitského univerzitního odkazu v 15. století. U oblíbených skladeb je možno sledovat vývoj od střídmého a teologicky vypointovaného stylu k navyšování objemu a určitému manýrismu na sklonku 15. století.
Edice čerpá z rozšířené pramenné základny. Zjištění, že Lübecký tropář se vrátil z exilu v sovětských knihovnách, objev dosud neznámých zápisů v Reichersbergu a důkladná revize jednoho pozapomenutého svazku ve Wolfenbüttelu umožnila i nový pohled na rytmické pojetí této hudby. Společným stylovým znakem je cílené střídání melismatického stylu s modálně rytmizovanými pasážemi.
„Co tady proboha dělá ta velryba? Aha, oni myslí coetus“ – Takto jsme se s Martinem Bažilem a Adélou Ebersonovou probírali latinskými texty. Pak jsme dlouze rokovali nad překlady a výklady. Henry vytvářel přímé překlady z latiny do angličtiny. Několikrát jsme se u něčeho nejasného zastavili. „Co říká Henry?“ „Něco úplně jiného, ale smysl to dává.“ Pro latinské texty v edici je typické, že je nepsali rodilí mluvčí. O co více autorům třeba leckdy chyběla formulační obratnost, o to větší byla jejich vůle vměstnat do textů co nejvýmluvnější obrazy ze Starého zákona a spoustu vtípků na hraně teologické korektnosti. Jsem rád, že se nám postupem doby podařilo naladit se na myšlení česko- a německojazyčných latiníků 14./15. století.
Děkuji všem, kteří přispěli ke zdaru: zejména Adéle Ebersonové, Martinu Bažilovi, Henrymu Howardovi, grafickému studiu staraskola.net za obálku.
Objednat lze v české i zahraniční distribuci: https://www.kosmas.cz/knihy/291959/carmina-clericorum/
